Pět zajímavostí o historii Zámuří

Věděli jste, že obyvatelé Zámuří měli kdysi vlastní literární jazyk, a dokonce vyhlásili vlastní stát? Historie této části Slovinska je opravdu velmi pestrá a v mnoha ohledech se výrazně liší od ostatních slovinských regionů.

#1 Obyvatelé Zámuří byli od ostatních Slovinců dlouho odděleni

Od 11. století až do konce první světové války bylo Zámuří pod vlivem uherských vládců, takže jeho obyvatelé byli správně, hospodářsky i kulturně od ostatních Slovinců odříznuti. Byli dokonce odříznuti i od svých „sousedů“ v dnešní Prlekiji, kteří byli pod rakouskou nadvládou. Nezlomní obyvatelé Zámuří se však nikdy nevzdali svého typického slovinského naturelu a 17. srpna 1919 se dočkali sjednocení se svými krajany. Zámuří se poté stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, a proto se tento den ve Slovinsku slaví jako státní svátek.

#2 Zámurské nářečí bylo kdysi literárním jazykem

Většina Slovinců o existenci „zámurského literárního jazyka“ nemá ani ponětí, přestože se používal přibližně 200 let a byla v něm napsána četná literární díla. Od 18. století až do konce druhé světové války měla slovinština dvě jazykové normy: kranjskou a zámurskou. Po válce převládla kranjská norma a zámurský jazyk si zachoval dnešní status nářečí.

#3 Zámuřané měli svou vlastní zemi

29. května 1919 se Zámuří nakrátko stalo státem: Murská republika. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska se region ocitl ve značném chaosu a chudobě. Ambiciózní politik Vilmoš Tkalec, kterému hrozilo zatčení kvůli jeho účasti na nekalých obchodech, využil situace, vyhlásil nezávislost na Budapešti a stal se prezidentem nové republiky. Již po týdnu ji ale rozdrtila Maďarská rudá armáda.

#4 Zámuří – kde to k čertu je?!

Vzhledem k tomu, že Zámuří bylo dlouho pod uherskou nadvládou, oddělené od ostatních slovinských provincií, bylo pro ně před sjednocením téměř neznámé – a to i pro Slovince na nejvyšších postech. Skvělým příkladem je příběh z prosince 1918, bezprostředně po první světové válce, kdy se v Lublani sešli významní představitelé Zámuří Ivan Jerič a Mihael Kühar s prezidentem zemské vlády Josipem Pogačnikem. Když ho požádali, aby s jugoslávskou armádou obsadil Zámuří, nejprve se zeptal, kde tento kraj leží a zda tam žijí Slovinci.

#5 Zámuřané by dnes mohli být Maďaři

Po první světové válce se ne všichni obyvatelé Zámuří shodli na tom, kam chtějí patřit. Intelektuálové a duchovní prosazovali připojení k Jugoslávii, zatímco část obyvatelstva byla spíše pro připojení k Maďarsku, nebo dokonce pro vlastní autonomii. Během Pařížské mírové konference, na které se po válce rozdělovala území, si většina obyvatel Zámuří vybrala Jugoslávii.

Sjednocení Zámuří s mateřským národem však nakonec umožnilo velké diplomatické štěstí. Na zasedáních mírové konference, kde se rozhodovalo o osudu Zámuří, byli přítomni právě ti delegáti, kteří byli pro připojení ke Slovinsku.

Často kladené otázky

1. Čím je historický vývoj Zámuří tak jedinečný?

Historie Zámuří se v mnohém liší od ostatních slovinských regionů, protože tato oblast patřila od 11. století až do konce první světové války Maďarům, což znamená, že Zámuřané byli správně, kulturně i politicky od svých krajanů odříznuti.

2. Je zámurské nářečí samostatný jazyk?

Mezi 18. stoletím a druhou světovou válkou měl zámurský jazyk status literárního jazyka a vyvíjel se souběžně s kranjskou literární normou. Byla v něm sepsána i literární díla. Po válce status literárního jazyka ztratil, protože v Zámuří byla přijata obecná slovinská literární norma. Dnes je zámurský jazyk považován za nářečí.

3. Co je Murská republika?

Murská republika byla republika vyhlášená v Zámuří v květnu 1919 a vyjadřovala přání odtrhnout se od Maďarska. Vznik samostatného státu již po týdnu úspěšně potlačila maďarská armáda.

4. Kdy se Zámuří připojilo ke své vlasti?

Zámuří se oficiálně stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců dne 17. srpna 1919. Tento den je ve Slovinsku státním svátkem, i když není dnem pracovního klidu.